VW brouk, rok výroby 1967

 Tento béžový elegán spatřil světlo světa v roce 1967 v německém Wolfsburgu a po celou dobu své existence zatím neopustil rodinu původního majitele i když z rodné země se vydal do Prahy už před více než 50 lety.

Supermoderní rodinný vůz zakoupil totiž můj německý praděda v roce 1967 v Mnichově. Jako protiúčet použil starý a okoukaný model brouka zvaný malookno z roku 1959. Dlouho si novotou zářícího brouka ale bohužel neužil. Po jeho smrti v roce 1969 se v rámci dědického řízení brouk stěhuje do Prahy k dceři a zeťovi – mé babičce a dědovi. A aby nebylo drahé clo, přetáčí se kilometry na tachometru dopředu. Bohužel z tohoto důvodu už dnes nezjistíme, kolik má skutečně najeto.

Doba byla tehdy jiná a tak můj žižkovský děda s babičkou vyjíždějí s vozem pouze občas, hlavně na chatu do nedaleké Davle. Párkrát se vydali i do Mnichova navštívit prababičku. Ve svém minibytě, ale měli uloženou spoustu originálních náhradních dílů, jako např. výfuk, světla, žárovky, těsnění… Jejich oddanost k vozu dokazuje i dokonalý, strojem psaný překlad manuálu, kde nechybí ani ilustračních fotky. V německém originálu je tehdy vyfotili fotoaparátem, fotky nechali udělat a vlepili do českého překladu!

Poté, co děda přestal řídit (někdy v roce 1995), zdědil vůz můj táta a tak se stěhuje z Prahy do Sedlčan. S vědomím, že se jedná o rodinný klenot, pořídil mu táta vlastní prostornou garáž. Vyjížděl s ním však jen velmi sporadicky, protože jedno auto už měl.

V roce 2014 došlo na přetřes, co s broukem dál. Padl i návrh prodat ho do dobrých rukou. Někomu, kdo mu bude věnovat péči a uvede ho opět do provozu. A tehdy jsme se rozhodli, že to budeme právě my. A tak od roku 2015 každou sezónu (od dubna do října) jezdíme na broučí srazy, závody a různé výlety. A ještě než ho táta definitivně na mě převedl, nechal udělat kompletně nový lak a tapecírunk.

Pro nás to sice znamenalo skoro 3 sezóny, kdy jsme potupně jezdili na srazy „civilem“ a závodili jak chudí příbuzní v půjčených broucích. Ale dočkali jsme se - lak září novotou a barva je blíže té původní. Taky se nám už podařilo vychytat různé mouchy, které se objevovaly po dlouhém odstávce a demontáži motoru při rekonstrukci.

Zatím nejdál jsme se s broukem vydali na Slovenskou Gazarku, kde se každý červen koná VW sraz. V plánu máme jednou vyrazit do jeho „rodiště“, přímo do Wolfsburgu. A doufáme, že brouk přežije i nás a bude tak odkazem pro další generace naší rodiny.

DaveK